Anna Boleynová

(snad 1501 - 1536)

Anna Boleynová



1. dětství u francouzského dvora

Anna Boleynová se narodila kolem roku 1501 v Blickling Hallu jako nejmladší z dětí Thomase Boleyna a jeho manželky Elizabeth Howardové. Měla ještě dva starší sourozence. Sestru Mary a bratra George, kterého měla vždycky moc ráda. Ona a její bratr se také přátelili se svým sousedem Thomasem Wayetem, který o mnoho let později povede proslulé povstání proti královně Marii… Roku 1512 ukázala Štěstěna Anně poprvé svoji příznivou tvář. Anna a její sestra Mary měly to štěstí, že byly vybrány do družiny sestry Jindřicha VIII. Marie, která se měla provdat ve Francii za starého krále Ludvíka XII. Ten však po roce zemřel a Marie se tajně, protože věděla, že její bratr král by s tím rozhodně nesouhlasil, provdala za svého milovaného Charlese Brandona, vévodu ze Suffolku. Z Francie však samozřejmě musela odjet. Anna Boleynová tam však zůstala a připojila se k družině francouzské královny Claudie. Mnohem víc než poddajná žena Františka I. Francouzského, však Annu Boleynovou ovlivňovala jeho vzdělaná sestra Markéta z Angouleme. Princezna Markéta jí zapůjčila dokonce ke čtení Boccaciův Dekameron (což byla tehdy velice skandální kniha) a protestantské úvahy německého mnicha Martina Luthera. Ve Francii měla Anna Boleynová mnoho nápadníků a ctitelů (mezi nimi i samotného francouzského krále), ale údajně se do žádného z nich nezamilovala. To její sestra Mary na tom byla trochu jinak. Dokonce jí přezdívali "Anglická klisna".



2. návrat do Anglie - Percy

Roku 1522 se Anna Boleynová ve svých dvaceti letech vrátila zpět do Anglie. Našla své místo u anglického dvora jako dvorní dáma královny Kateřiny Aragonské. Byla údajně krásná a přitažlivá, a proto ani ve svém rodné zemi neměli nouzi o zamilované ctitele. Anně se však líbil pouze jeden. Jmenoval se Henry Percy a patřil do družiny všemocného kardinála Wolseye, který byl hlavním rádcem krále Jindřicha VIII. A právě Wolseyovi se ani trochu nezamlouvalo, že by se vznešený Percy měl oženit s nějakou bezvýznamnou Annou Boleynovou. Zavolal si ho k sobě a pořádně mu vynadal. Potom mu připomenul zasnoubení s Mary Taboltovou, kterou si nakonec nešťastný Percy musel vzít. Anně byl zakázán pobyt u dvora a musela žít na otcově zámku Hever. Její otec Thomas Boleyn byl velice ctižádostivý muž. Teď těžil s přízně, kterou mu poskytoval král Jindřich VIII. díky jeho starší dceři Mary. Mary byla totiž královou milenkou a díky tomu byl Thomas Boleyn povýšen na lorda Wiltshira. Na přímluvu své sestry bylo Anně po třech letech dovoleno vrátit se zpět ke dvoru. Sklidila ještě větší úspěch než když tam přišla před třemi lety poprvé. Zamiloval se do ní totiž samotný král Jindřich VIII. Vlastně ani nebylo divu. Jeho žena Kateřina Aragonská už nepatřila mezi nejmladší a díky mnoho porodům ztratila svůj vzhled i postavu. Jindřich si začal hledat milenky. Mary Boleynová se sice na jeho příkaz provdala za bezvýznamného Williama Careye, ale to mu nebránilo udržovat s ní dál milostný vztah. Ovšem jen do doby než se ke dvoru vrátila Anna.



3. znovu u dvora - králův rozvod

Ale Anna Boleynová nebyla jako její sestra. Ctižádostivost zdědila zřejmě po svém otci. Rozhodně se nechtěla stát jednou z mnoha Jindřichových milenek. Když jí tedy dával své milostné návrhy, pouze mu chladně odpověděla: "Stojím příliš vysoko na to, abych se stala vaší milenkou a příliš nízko na to, abych se stala vaší manželkou. " Když Jindřich zjistil, že ji tedy nemůže mít jako milenku, začal se snažit, aby se skutečně mohla stát jeho manželkou. To však nebyla jednoduchá záležitost. Pravda, již několikrát v historii byl povolen králům rozvod, ale musel k tomu být nějaký rozumný důvod. Jindřich si vzpomněl, že jeho manželka Kateřina Aragonská je zároveň vdovou po jeho starším bratrovi Arturovi. A to přece Bible zakazuje! A jak se to podle Starého zákona trestá? Neplodností manželského páru, který se takto provinil. To by souhlasilo. Kateřina sice s Jindřichem měla několik dětí, ale buď potratila, nebo se dítě narodilo mrtvé, anebo zemřelo v kojeneckém věku. Na živu byla pouze jejich věčně nemocná a postonávající dcera Marie. Požádal proto papeže Klementa VII. o zrušení tohoto manželství. Za normálních okolností by možná papež souhlasil, ale Klement VII. momentálně nemohl. Kateřina Aragonská byla totiž tetou císaře Karla V. a ten měl ve svých rukou věčné město Řím, takže papež byl vlastně jeho zajatcem. A Karel V. za žádnou cenu nechtěl dovolit ponížení své tety Kateřiny a sestřenice Marie. Spor trval dlouhých a frustrujících sedm let. Kateřina Aragonská byla mezitím vystěhována ode dvora a měla zakázáno se vídat se svojí milovanou dcerou Marií. Skutečnou královnou byla Anna. Ale tou legální a korunovanou Kateřina… Po sedmi letech ztratila Anna (kterou mezitím Jindřich VIII. nechal povýšit na markýzu z Pembroke a jejího otce na hraběte Rochforda) trpělivost a Jindřich musel začít rychle jednat. Anna Boleynová byla těhotná. Jindřich musel nějakým způsobem zařídit, aby se rychle vzali, protože jinak hrozilo nebezpečí, že by se tak dlouho očekávaný následník trůnu mohl narodit jako nemanželský. Jako jediné možné řešení se stala protestantská církev… Jindřich VIII. přijal protestantský směr náboženského vyznání znaný anglikánství, prohlásil sám sebe za jedinou hlavu církve a jeho biskupové ho v tom museli podpořit. Pokud s tím nesouhlasili, dopadli většinou velice špatně. Například biskup Fischer a velký myslitel a autor světoznámé "Utopie" Thomas Morre byli popraveni, protože se svým králem nesouhlasili a byli proti Anně Boleynové. A dokonce i Jindřichův kdysi všemocný kardinál Wolsey dopadl špatně. Anna na své nepřátele nezapomínala. A zvlášť nezapomněla na někdejší záležitost s Percym. Wolsey by byl zřejmě také popraven, ale nestalo se tak, protože na cestě do vězení, zemřel sám. Jako hlava církve neměl Jindřich VIII. problém se rozvést s Kateřinou Aragonskou. On však prohlásil toto manželství za neplatné, dceru Marii za bastarda a 1. ledna 1533 se oženil s Annou Boleynovou.



4. královna Anna

Jindřich VIII. sice dosáhl zrušení svého manželství s Kateřinou Aragonskou, ale jeho prostí poddaní s tím ani trochu nesouhlasili. Milovali Kateřinu, protože k nim byla vždycky milosrdná a často věnovala velké částky peněz ze svých soukromých zdrojů na podporu chudáků. Litovali zavrženou královnu i s její dcerou Marií a nenáviděli Annu Boleynovou. Nejvíce se to projevilo při Annině korunovaci v květnu téhož roku. Správně by lidé měli volat "Bůh ochraňuj královnu Annu". Ale v tomto případě bylo slyšet tuto větu povážlivě málo. Více se ozývala slova jako "děvka", "hampejznice" a podobně. Anna však byla hrdá jako vždycky a rozhodně se nenechala zneklidnit. Horší už to bylo v jejím manželství s králem Jindřichem. Dokud byla jeho milenkou, tak ho plně ovládala, ale když se vzali, tak se to začalo měnit. Anna pochopila, že její pozice závisí na tom, jestli dokáže porodit vytouženého následníka trůnu nebo ne. Její dítě se mělo narodit někdy začátkem září. Do té doby ale zbývalo ještě několik měsíců. Anna díky těhotenství měla velké břicho a už nebyla tolik přitažlivá. Její manžel si začínal všímat jejích dvorních dam. 7. září 1533 se narodilo dlouho očekávané dítě. Bohužel pouze dcera… Král byl nejdříve hodně rozzlobený, ale nakonec se začal uklidňovat tím, že Anna je mladá, a že spolu mohou mít spoustu dalších dětí. Začal přemýšlet nad jménem pro svou novorozenou dceru. Původně ji chtěl pojmenovat, aby rozzlobil všechny své nepřátele, Marie, stejně jako svoji první dceru, ale nakonec si to rozmyslel a nechal ji pokřtít po své matce Alžbětě z Yorku. O rok později se jim narodil syn, ale bohužel hned po narození zemřel. Anna mezitím štvala svého manžela proti jeho nejstarší dceři Marii, kterou měl s Kateřinou Aragonskou. Marie však byla tvrdohlavá a nikdy by neustoupila Anniným požadavkům, aby uznala manželství svého otce a matky za neplatné a tím pádem sebe samotnou za bastarda, i za cenu toho, že už se nikdy neuvidí se svou matkou. Dokonce za Kateřinou Aragonskou nesměla odjet, když její matka roku 1536 umírala. Ale i Anniny dny na zemi byly sečteny. Po posledním potratu měl Jindřich velice špatnou náladu. A mimoto se zamiloval do Anniny dvorní dámy Jane Seymourové, která s ním otěhotněla. Co když to bude tolik vytoužený syn? Jindřich VIII. dospěl k závěru, že se musí Anny Boleynové nějak zbavit. Rozvod nepřicházel v úvahu. Zbývala jen jediná možnost…



5. soud

Anna byla obviněna z cizoložství, velezrady a dokonce i z krvesmilstva se svým vlastním bratrem Georgem Boleynem. Nevěry se údajně měla dopustit s královým přítelem Norrisem a houslistou Markem Smeatonem. Konal se soud, ve kterém zasedal mimo jiných i Annin strýc vévoda z Norfolku. Anna prý tohoto intrikána nesnášela. Ale teď už ztratila na krále veškerý vliv. Byla uvězněna v Toweru a nemohla doufat v nějakou záchranu, protože proces s ní řídil králův hlavní ministr Thomas Cromwell. Její údajný milenec Mark Smeaton nevydržel hrozné mučení a přiznal se ke všemu, co po něm chtěli. Norris byl odolnější, ale stejně mu to nepomohlo. Stejně tak její bratr George Boleyn se k ničemu nepřiznal. U soudu už věděl, že nemá co ztratit. Měl několik mocných nepřátel a mimo jiné mu hodně přitížila výpověď jeho vlastní ženy lady Rochfordové, která ho milovala a žárlila na Annu, protože George měl sestru mnohem raději než ji. Netušila, jaký její čin bude mít následky… George byl obžalován z krvesmilstva. U soudu mu předložili otázku tak delikátní, že se ji nikdo ze soudců neodvážil vyslovit, a proto musela být napsána na papíře. George ji klidně přečetl nahlas. Týkalo se to toho, zda se někdy bavil se svou sestrou o tom, že příčina, proč nemůže mít král zdravého syna, je v něm. (tedy v podstatě, jestli je skoro impotentní) George sice odpověděl, že ne, ale král se přesto velmi rozzuřil, když se dozvěděl, že si dovolil číst takovou věc nahlas. George Boleyn byl nakonec odsouzen k trestu stětí hlavy stejně jako Norris. Mark Smeaton, protože byl neurozený, byl pověšen. Ani Annin proces nedopadl lépe. Byla odsouzena za vlastizradu, cizoložství a krvesmilstvo, přestože se k ničemu nepřiznali a v podstatě proti ní měli jen výpověď Marka Smeatona vynucenou na mučidlech. Byla odsouzena k trestu smrti. Buď stětím nebo upálením, podle vůle krále.



6. smrt

Král se k Anně zachoval milosrdně a ušetřil ji smrti upálením. Dokonce splnil její poslední přání, aby nebyla sťata po anglickém způsobu sekerou, ale po francouzském mečem. Dokonce se kvůli tomu musel povolat kat až z Calais… Poprava byla určena na 19. květen 1536. Na popravišti se Anna Boleynová rozloučila se světem slovy: "Nejsem zde, abych vám kázala, ale abych zemřela. Modlete se za krále, neboť je to dobrý člověk a ke mně se vždycky choval tak vlídně, jak jen to bylo možné. Z dcery prostého šlechtice mě povýšil na markýzu, z markýzy na královnu, a protože vyššího postavení už nemůžu tady na zemi dosáhnout, uděluje mi korunu mučednickou. Nikoho neobviňuji, že zavinil mou smrt, ani soudce, ani nikoho jiného, neboť jsem byla odsouzena po právu této země a umírám dobrovolně. Modlete se za mě. Bože, smiluj se nad mou duší. " Poté jí kat usekl jediným úderem hlavu. Anna Boleynová byla uložena k poslednímu odpočinku v kapli sv. Petra.



7. pozůstalí

Annin manžel král Jindřich VIII. se stal světoznámým mužem. Anna byla teprve druhou z jeho proslulých šesti manželek. Deset dní po její smrti se znovu oženil. Jeho vyvolenou se stala Jane Seymourová, která mu konečně porodila vytouženého syna Eduarda, který usedl na trůn jako Eduard VI. Při porodu zemřela. Její malá dcerka Alžběta, které byly v době matčiny popravy tři roky, musela prožít léta ponižování a ústrků, aby se v šestadvaceti letech stala významnou a slavnou anglickou královnou. A ještě tu byla jedna osoba, pro kterou byl Annin život výstražným příkladem. Byla to její sestřenice Kateřina Howardová, která se později měla stát pátou ženou Jindřicha VIII. , byla však taktéž obviněna z cizoložství, byla popravena na stejném místě a pohřbena ve stejné kapli.

Eva Taterová