Eleonora Akvitánská

Eleonora se pravděpodobně narodila roku 1122 nebo 1124, jako dcera a dědička Williama X., vévody akvitánského, a Eleonory z Chatellerault. Roku 1137, krátce předtím než nastoupil na trůn, se vdala za Ludvíka VII. Po vyhlášení druhé křížové výpravy donutila Ludvíka k účasti a sama se vydala s ním.

Eleonora i její doprovod byli často terčem kritických řečí náboženských fanatiků, kteří v její přítomnosti spatřovali zlo. V Antiochii se Eleonora blíže seznámila se svým strýcem Raimondem, který byl antiochijským knížetem a byl mnohem zajímavější než její přespříliš zbožný manžel Ludvík.

Když Raimond rozhodl, že bude lepší napadnout Edessu přiklonila se na jeho stranu. Ludvík, který byl spíše fixován na Jeruzalém, s ní nesouhlasil. Eleonora odmítla s Ludvíkem odjet a prohlásila, že se nechá rozvést. Přesto byla násilím odvlečena k manželovu vojsku a musela ho následovat. Ludvíkova výprava však byla poražena a manželé se vrátili do Francie, každý na jiné lodi.

Na Sicílii se Eleonora dozvěděla, že její strýc Raimond zemřel a jeho hlava byla přinesena bagdádskému kalifovi. Její manželství s Ludvíkem dále pokračovalo, ale vztah mezi nimi již byl napjatý. Ještě mu porodila dvě dcery - Marii a Alix, a poté, roku 1152, bylo manželství anulováno.

Krátce poté se Eleonora vdala za Jindřicha Plantageneta, který se o dva roky později stal anglickým králem. Porodila mu tři dcery a pět synů, z nichž se dva stali anglickými králi a jednomu byl za otcova života udělen titul "mladý král".

Jindřich byl také proslulý svými milostnými dobrodružstvími. Jeho nejznámější milenkou byla, asi od roku 1166, "krásná Rosamunda" (Fair Rosamund), dcera normanského rytíře Waltera z Cliffordu. Své hnízdečko lásky prý měli na hradě Woodstock, kde Jindřich nechal vybudovat labyrint, aby se zde Rosamunda mohla ukrýt před královnou. Ta ji tu prý jednoho dne našla a dala jí na vybranou zda se sama zabije mečem či jedem. Ta si vybrala jed. Zemřela roku 1176 a jedná se pouze o pověst.

John William Waterhouse - Fair Rosamund

Když v roce 1173 tři Eleonořini synové povstali proti otci a královna se přidala na jejich stranu, byla Jindřichem uvězněna a držena v zajetí dalších patnáct let až do jeho smrti v roce 1189, kdy na trůn nastoupil její milovaný syn Richard.

Po propuštění se k Eleonoře zase naklonilo štěstí. V letech 1190-1194 vládla v Anglii za Richarda, který se zrovna účastnil křížové výpravy a poté byl v zajetí. Dojednala pro Richarda sňatek s princeznou Berrengarií Navarrskou, dožila se Richardovi smrti roku 1199 a sama zemřela až o pět let později, ve fontevraultském opatství, kde byla také pohřbena.