Ztracená hradiště

českých dějin




Většinou když se řekne středověk, vybaví se člověku rytíř cválající na statném oři, unášející spanilou pannu směrem ke svému hradu. O tom, jak je tato představa nepravdivá zde ovšem mluvit nebudeme. Důležitou součástí této představy je totiž hrad. Hrad patří k důležitým pojmům středověku. Na území Slovanů ale hradu předcházela jhiná důležitá fortifikace - a tou bylo hradiště. To bylo dokonce natolik významné, že se po něm jmenuje celá jedna epocha. Období 8. a 9. století nazýváme dobou hradištní. Jisté ovšem je, že slovo hradiště (či hradisko) je výmyslem až historiků a archeologů a naši předkové použivali jen slova hrad (či grad).
O jednotlivá hradiště se dnes vedou také boje. Již se nejedná o rytíře s meči a jinými zbraněmi, ale o bitvy mezi archeology a mezi historiky, a mezi oběma skupinami najednou. Prvním velkým problémem je rozpor mezi archeologií a historií, co se týče stáří hradišť. Nejstarší písemní zmínka o hradišti mluví o roku 631, nejstarší archeologicky probádaná jsou však řazena až do století osmého.

Rok 631. Bitva u Wogastisburgu.
Zmínku o Sámově říši nalezneme v Kronice tzv. Fredegara. Sámo byl franský kupec, snad původem Kelt, Galoříman z města Sens. Prý měl 12 manželek z kmene Slovanů a s nimi měl nepřeberné množství dětí.
Někdy roku 631 došlo na území jeho říše k přepadení franských kupců a na dvůr Sáma byl vyslán Sicherius, vyslanec franského krále Dagoberta. Dlouho ale u Sáma nepobyl a po hádce byl vyhnán. Dagobert neváhal a vydal se na válečné tažení.
Proti Sámovi se vydalo celé austroasijské vojsko, rozdělené do tří proudů. Vojsko bylo nebývale silné, což dokládá například to, že Dagobert přikládal tažení velkou váhu. Ke spojení těchto tří proudů ale nedošlo. Vše se zastavilo před Wogastisburgem. Ten byl nejprve po tři dny obléhán a až pak nastala bitva. Hradby Wogastisburgu pravděpodobně neskrývaly jen obvyklou posádku, která nemohla být moc početná, ale více vojáků. Ti pak vyrazili do protiútoku, kterému Frankové, pravděpodobně vyčerpaní předchozím obléhání, neodolali.
Jisté je, že Sámo tuto bitvu, potažmo i válku vyhrál. Co ovšem jisté není, je to, kde se onen Wogastisburg nacházel. Teorií již tento svět slyšel stovky, žádná ovšem nebyla uznána za stoprocentně pravou a tak se vášně díky poloze Wogastisburgu stupňují. S první teorií přišel již August Sedláček, zakladatel české kastelologie. Ten, vycházeje ze slova Wogasko, které odpovídá české Úhošť, prosazoval názor, že pověstný Wogastisburg se nachází v Úhošti u Kadaně. Pozdější archeologické výzkumy však žádné hradiště neobjevily. S novou, mnohem pravděpodobnější teorií pak přišel archeolog Josef Bubeník. Ten poukázal na vrch Rubín u Podbořan. Zde bylo nalezeno "centrum bojovnického charakteru, které lze rámcově datovat do 7. století". Odtud také pochází sbírka avarských předmětů i předmětů patřící panské vrstvě. Zdá se tedy, že věc je jasná, definitivní důkazy ale nemáme. A asi ani nikdy mít nebudeme.

Rok 805. Canburg
Roku 805 se Karel Veliký, obnovitel Římské říše rozhodl, že si podmaní Čechy. Znova se opakovala historie a i Karel se vydal do Čech se třemi proudy vojsk (což bylo mimochodem velmi oblíbené, v 11. století tento způsob znovu použil císař Jindřich II. v boji proti Břetislavovi I.) Hlavní proud vedl od Rýna podél Ohře Karel Mladší, z jihu přicházeli Bavoři vedení bavorským prefektem Audulfem a prefektem Východní marky Werinharem (Vernerem). Poslední proud byl saský přicházející přes Krušné Hory. Někde na řece Ohři se tyto tři proudy setkaly. Jejich úkolem bylo dobýt hrad Canburg.
K tomu ale nedošlo. Češi použili taktiku neúčasti v bitvě, doufajíc, že se cizí vojsko v zemi neuživí a bude muset odtáhnout. Hrad Canburg byl tedy obléhán. Karel zvolil také obvyklou taktiku a začal zemi pustošit. Jisté je, že Canburg se dobýt nepodařilo. Podle jedné ze zpráv v této válce padl "král" Čechů Lech. Dá se předpokládat, že se tak stalo právě při obléhání Canburgu, tento hrad mohl být jeho sídlem.
O lokalizaci Canburgu se dnes také vedou rozsáhlé spory. Co se tedy ví určitě?
Podle Chronicon Moissiancense ležel na levém břehu Labe (které ovšem mohlo být zaměněno s Vltavou).Nic moc pro začátek. Mnozí z vědců hledajících Canburg vychazeli ze zvukové podstaty slova. Ovšem pravděpodobnost, že by se do dnešních dnů zachovalo jméno z počátku 9. století je mizivá. Přesto uveďme alespoň některé. Kanín u Libice či Hradsko - Kanina. Proti prvnímu se objevuje hlavně argument, že leží daleko od Ohře, a že by se zde již roku 805 muselo nacházet hradiště - předchůdce pozdější (nechvalně proslulé) Libice. Na Hradsku u Mšena skutečně Miloš Šolle hradiště objevil. Jeho existence v roce 805 zůstává otázkou.
Canburg mohl být jakýmsi sídelním hradem některého z knížat (Lecha?) či hradem tzv. k l u č o v s k é h o horizontu (Klučov, Doubravčice, Tismice, Rubín, Kal...). Tyto hrady často zanechaly v terénu jen nepatrné stopy a nemusely být proto vůbec archeologicky zaznamenány. Oldřich Kotyza upozorňuje na hradiště na Tříkřížovém vrchu, pro které se nedochovalo jméno Kamýk, či na Lovosice.

Canburg se tedy prozatím najít také nepodařilo. Prostě se, stejně jako Wogastisburg, ztratil. Musíme jen doufat, že je zase nalezneme.

Chcete-li se dozvědět víc, doporučuji tyto knihy:
Lutovský Michal, Profantová Naďa: Sámova říše, Academia, Praha, 1995
Třeštík Dušan: Vznik Velké Moravy- Moravané, Čechové a Střední Evropa v letech 791-871, NLN, Praha, 2001


Nela Trachtová