Známé neznámé manželky

českých Boleslavů




O třech po sobě jdoucích českých knížatech má jen málokdo větší povědomí. Samozřejmě již ve škole jsme se učili a stále učíme, že Boleslav I. nechal zavraždit svého bratra, ze kterého se časem stal světec a že Boleslav II. založil pražské biskupství. Více méně je toto konstatování správné. Čím hlouběji se ovšem historici ponořují, tím víc je jim jasné, že je to správné spíš méně.
Boleslav I. byl synem knížete Vratislava a jeho nedobře proslulé manželky Drahomíry. Kdo by neznal příběh, jak Drahomíra, chtějíc vládnout za svého syna Václava, nechala svoji tchýni, pobožnou Ludmilu, zavraždit na jejím sídle na Tetíně. A jak se zdálo, matčiny geny se našly i u jejího mladšího syna (byť se tenkrát o genech vůbec nic nevědělo) a ten nechal zabít svého bratra Václava. A samozřejmě mu nešlo o nic jiného než o moc. Ve středověku se kvůli tomu zabíjelo hodně často, o tom není pochyb. Samozřejmě, že postava Boleslava II. není tak úplně prohnilá, jak nám jí líčí legendy. Pravděpodobně to byl on, kdo dal podnět k založení pražského biskupství, bohužel se ale nedožil jeho vzniku a tak byly zásluhy připsány jeho synovi. Koneckonců k Boleslavovi Ukrutnému se takový čin ani trochu nehodil...
O Boleslavovi II. už staří kronikáři tak hrozné mínění neměli. Vždyť to měl být on, kdo se zasloužil o biskupství. Snad proto také dostal příznivsko Pobožný. Co na tom, že nechal roku 995 vyvraždit Slavníkovce? Bylo tu biskupství a to mluvilo za vše.
O posledním Boleslavovi se toho zrovna moc neví. Kromě toho, že se také pokusil zavraždit svého bratra Oldřicha, který se včas spasil útěkem. Druhý bratr Jaromír už takové štěstí neměl - a byl vykastrován. Přece jen ale vyvázl životem. Boleslav se tedy nestal dvakrát oblíbený. Rodinu nijak zvlášť nectil, zavraždil vlastního zetě při pokusu vybít Vršovce, a sám skončil roku 1037 v jakémsi polském vězení.

Toto je stručná biografie Boleslavů, ale co víme o jejich manželkách? Odpověď je až nepříjemně jednoduchá - témeř nic.
O manželce Boleslava I. nevíme nic. Na mincích se zachovalo jen jakési jméno - Biagota. Nevíme zda to byla Boleslavova manželka a pokud ano zda byla jediná. Dá se předpokládat, že Bolreslav měl několik souložnic, jako většina velmožů té doby a jednu - či více - oficiálních manželek. I výklad jména Biagota je nejasný. Dá se uvažovat o jakémsi germánském jméně, což by poukazovalo na německý původ ženy. Objevila se ovšem i teorie, že slovo Biagota je zkomoleninou jména Blahota (Biagota - Blagota - Blahota) a původ manželky je tedy třeba hledat někde u jižních Slovanů.
U Boleslava II. není situace o moc jednodušší. Snad se dá i říci, že komplikovanější. Na mincích z doby Boleslava II. se nám zachoval nápis EMMA REGINA. Nikdo nepochybuje, že Emma(či snad Hemma) byla manželkou Boleslava II. Záhadou však zůstává její původ. Dá se předpokládat, že Emma pocházela z významného královského rodu, a to ji opravňovalo používat titul regina(z latiny - královna). Jisté tedy je, že Emma nebyla jen tak nějaká šlechtična, otázkou zůstává, proč byla královna provdána do Čech, ale hlavně odkud sem přišla.
Půved kněžny Emmy ovšem není jediným otazníkem kolem rodiny Boleslava II. Existuje totiž teorie, že Emma byla až druhou manželkou Boleslavovou. První měla být jakási Agediva (zase údaj získaný z mincí). Pro tuto teorii je důležitý fakt, že mezi narozením Boleslava III. (a jeho blíže neznámého bratra) a dalších dvou bratrů - Jaromíra a Oldřicha - uplynulo mnoho let. Tento fakt by vysvětlil nejen časovou mezeru, ale i jisté ospravedlnění pro chování Boleslava III. Přece jen pokusy o odstranění nevlastních bratrů a macechy se zdály být více humáními. Ale ani toto není jediná teorie. Uvažuje se také o jakémsi "zapomenutí" jednoho Boleslava. Tedy Boleslav II. by měl mít za ženu právě onu Agedivu (či nějakou jinou) a až jeho syn, jenž byl snad v dalších letech sloučen do jedné osoby se svým otcem, měl mít za ženu královnu Emmu. Obě tyto teorie jsou historiky jak přijímány tak odmítány. Jisté ovšem je, že českou kněžnou byla jakási Emma Regina, která zemřela roku 1005.
O manželce Boleslava III. se neví nic. Snad jen to, že pravděpodobně nějakou měl. Jisté (nesmíme ovšem zapomínat, že v historii je slovo jisté relativním) totiž je, že měl dceru. Tato dcera, neznámého jména byla provdána za Vršovce, jehož jméno nám také mlhou věků neproniklo. Přestože ale byla dcera provdána za Vršovce, nebránilo to jejímu otci v tom, aby vymýšlel jak se jich zbavit. Uspořádal tedy hostinu, která se měla stát pohřební a aby své družiníky utvrdil v přesvědčení, proklál svého zetě osobně. Tato hostina vstoupila do dějin jako první vraždění Vršovců.




Literatura:
Kosmova kronika česká, Svoboda, Praha, 1975
Krzemienská Barbara: Břetislav I. - Čechy a střední Evropa v prvé polovině XI. století, Garamond, Praha, 1999
Lutovský Michal: Bratrovrah a tvůrce státu - Život a doba knížete Boleslava I., Set Out, Praha, 1998
Třeštík Dušan: Počátky Přemyslovců, NLN, Praha, 1998
Turek Rudolf: Čechy v raném středověku, Vyšehrad, Praha, 1982


Toto je jen takové malé shrnutí a jelikož jsem vše psala zpaměti, neručím za úplně faktickou bezchybnost. V nejbližší době se pokusím zkontrolovat. Pokud máte jiný názor, či třeba nápad, o původu jednotlivých žen, či pokud jste četli nějakou zajímavou knihu na toto téma, neváhejte mi napsat. Použít můžete email, ale třeba i guestbook.

Nela Trachtová