Marie I.

(1516 - 1558)

Marie I.



1. předchůdci:

Mariiným otcem byl anglický král Jindřich VIII. a její matkou jeho první manželka a španělská princezna Kateřina Aragonská. Svou matku vždycky Marie velmi milovala, ale bohužel od později byla odloučena a už ji nikdy nespatřila. Jindřich VIII. svojí nejstarší dceři často velmi ubližoval. Byla však příliš dobrou křesťankou na to, aby ho nenáviděla. Ještě jeden člověk kromě jejích rodičů měl pro její život veliký význam. Byl to její strýček Artur Tudor. V době, kdy se Marie narodila, byl už několik let po smrti, ale pro její život byl významným, že se kdysi oženil s Mariinou matkou Kateřinou Aragonskou, která se po jeho smrti znovu provdala za jeho bratra. A to Bible zakazuje…



2. dětství

Marie Tudorovna se narodila 18. února 1516. Její narození sice provázely veliké slavnosti, ale přesto tu bylo určité zklamání, že se nenarodil syn. Kateřina Aragonská a její manžel už spolu měli několik dětí, ale všechny se buď narodily mrtvé, anebo umíraly v kojeneckém věku. U Marie tomu byla jinak. Ne, že by byla nejzdravější, ale přežívala. Od malička byla velmi chytrým dítětem. Brzy se naučila číst, psát, vyšívat, hrát na spinet,… Její matka především kladla veliký důraz na správnou náboženskou výchovu. V té době byla totiž Anglie ještě plně katolickou zemí a sama královna Kateřina byla jednou z nejvíce věřících lidí na světě. Předstihla ji snad jen její ještě více nábožensky zapálená matka slavná kastilská a později i španělská královna Isabela. Své jediné dceři vštípila Kateřina zásady katolictví a Marie sama se až do konce života své víry nikdy nevzdala a později jí to vysloužilo přezdívku "Krvavá Marie", když nechávala upalovat protestanty. I otec svou jedinou dceru v jejím dětství velmi rozmazloval. Jako princezna z Walesu měla svůj vlastní dvůr na hradě Ludlow a několik vychovatelů mezi nimiž měla nejraději hraběnku ze Salisbury. Ta však byla trochu trnem v patě jejího otce. V hraběnčiných žilách totiž kolovala plantagenetská krev a někteří lidé ji považovali za královstější než Jindřicha VIII.



3. vláda královny Anny

Jenomže v roce 1525 se ke dvoru vrátila krásná šlechtična Anna Boleynová, která byla dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské. Jenomže Mariin otec král Jindřich VIII. se do Anny Boleynové zamiloval. Jeho zamilovanost zašla tak daleko, že se rozhodl s Annou Boleynovou oženit. Jenomže manželku už měl… Jindřich začal hledat důvod, aby se mohl Kateřiny Aragonské zbavit. Nakonec ho našel. Vzpomněl si, že jeho manželka je zároveň vdovou po jeho starším bratru Arturovi. A to Bible zakazuje… Jindřich požádal papeže Klementa VII. o povolení k rozvodu. Papež by mu ho možná za jiných okolností udělil, ale právě teď to nešlo. Byl vězněn v Andělském hradě hugenotskými vojsky císaře Karla V., který byl synovcem Kateřiny Aragonské a tím pádem i Mariiným bratrancem. Proto celou záležitost protahoval sedm let. Jenže koncem roku 1532 si už Jindřich VIII. nemohl žádné další odklady dovolit. Anna Boleynová na něj stále naléhala a mimoto byla těhotná. Co když je to vytoužený dědic?! Beztak už bylo jisté, že královna Kateřina žádné děti mít nemůže. Jindřich VIII. nemohl dopustit, aby se jeho případný syn narodil jako nemanželský. Proto přistoupil k radikálnímu kroku. Zavedl v Anglii protestantské náboženství německého mnicha Martina Luthera, známé v Anglii jako anglikánství a sám se prohlásil hlavou církve. A jako hlava církve mohl prohlásit své manželství s Kateřinou Aragonskou za neplatné, Marii za bastarda a tím pádem manželství s Annou Boleynovou, které uzavřel 1. ledna 1533 za právoplatné a jejich děti za pravé následníky trůnu. Marie najednou už nebyla princeznou Marií, ale pouhou lady Marií. Byla méně než její nevlastní bratr Jindřich Fitzroy, kterého měl její otec se svou milenkou Elizabeth Blountovou. Protože Fitzroy byl alespoň muž… Avšak osud připravil Jindřichovi VIII. kruté zklamání. Místo vytouženého syna se Anně Boleynové narodila dcera. Původně chtěl svou dceru pojmenovat Marie, aby ukázal všem svým nepřátelům, že se jich rozhodně nebojí. Ale nakonec si to rozmyslel a pojmenoval svou dceru Alžběta. Anna Boleynová, i přes to, že krále zklamala, neztratila nic ze své veliké pýchy a panovačnosti. A vůbec neměla ráda Marii. Věděla, že v případě, že neporodí syna, bude Marie překážkou k cestě na trůn její vlastní dceři Alžbětě. Nechala ji dokonce špehovat svými dvěma příbuznými. Trvala na tom, že Marie musí patřit do domácnosti své malé sestry, musí jí odevzdat své šperky, na které měla jako princezna z Walesu právo. Mariin dvůr na zámku Ludlow byl rozpuštěn a všichni členové, včetně hraběnky ze Salisbury, byli propuštěni. Marii všechna ponížení hrdě snášela, ale Annu Boleynovou ze srdce nesnášela. Anna Boleynová totiž štvala Jindřicha VIII. proti Marii a rozzuřila se jen, když se její manžel zmínil o tom, že bych chtěl Marii navštívit. Ale jednu věc nedokázala Marie Anně nikdy odpustit. To, že když její milovaná matka Kateřina Aragonská umírala, Marie měla zakázáno za ní jet. Avšak ani vláda Anny Boleynové netrvala věčně. Jejím jediným žijícím dítětem byla pouze tříletá Alžběta. Pak následoval jeden předčasný porod, kdy se dítě narodilo mrtvé a jeden potrat. Jindřich VIII. se mezitím zamiloval do jiné mladé ženy, která žila u jeho dvora. Jmenovala se Jane Seymourová a čekala s králem dítě. Jindřich se potřeboval Anny rychle zbavit. Ale rozvod jako v případě Kateřiny Aragonské nepřicházel v úvahu. Naskytlo se jiné řešení. Anna Boleynová neměla v Evropě žádné mocné příbuzné jako nešťastná Kateřina Aragonská, a proto byla obviněna z nevěry, krvesmilstva, velezrady, vlastizrady, … Obvinění to všechno byla křivá, ale královo přání bylo, aby byla Anna Boleynová popravena. Tak zněl i rozsudek. Anna Boleynová byla 19. května 1536 popravena.



4. královna Jane Seymourová a královna Anna z Cleves

Týden po smrti Anny Boleynové se Jindřich VIII. znovu oženil. Tentokrát se svou milenkou Jane Seymourovou. Jane byla jemná a citlivá mladá žena. Měla však dva velmi ctižádostivé bratry (Edwarda a Thomase Seymoury) a ani jí patřičná ctižádostivost nescházela. K Marii se však vždycky chovala laskavě a vlídně. Věděla, že její dítě se narodí v každém případě jako legitimní. Jindřichovi obě předchozí manželky byly mrtvé… Jane měla poměrně ráda Marii i malou Alžbětu, ačkoliv o Alžbětě se tvrdilo, že vůbec nemusí být dcerou jejího manžela. Obě své nevlastní dcery zvala ke dvoru. Marie byla spíš její přítelkyní, protože jí v té době bylo dvacet let a Jane dvacet sedm. Bohužel Jane Seymourová nežila příliš dlouho. 24. října 1537 zemřela na následky porodu. Její dítě však zůstalo naživu. Byl to syn, který vešel do historie jako anglický král Eduard VI. Král Jindřich sice dodržel předepsaný smutek po své manželce, ale o tři roky později se chystá nová svatba. Tentokrát jde o politický sňatek a jeho vyvolenou je Anna z Cleves. Princezna Anna je jen o rok starší než Marie… Králi Jindřichovi se však jeho nová manželka ani trochu nelíbí a chce se s ní rozvést. Anna z Cleves s tím mileráda souhlasí. Má jen jedinou podmínku. Chce zůstat v Anglii. Jindřich s tím rád souhlasí, věnuje jí svůj zámek Richmond a ještě několik menších domů, štědrou roční apanáž a titul "Madame z Cleves". Anna se odstěhuje do Richmondu a Marie ji tam často navštěvuje. Stali se z nich dobré přítelkyně a Marie Annu dokonce přesvědčila, aby změnila náboženské vyznání z luteránství na katolictví.



5. Kateřina Howardová a Kateřina Paarová - smrt Jindřicha VIII.

Po rozvodu s Annou z Cleves se Jindřich VIII. po páté oženil. Tentokrát si vybral opět Angličanku. Byla jí mladičká šlechtična Kateřina Howardová. Marie ji nikdy neměla moc ráda, protože ji považovala za povrchní a hloupou osobu. A mimoto Kateřina Howardová byla sestřenkou Anny Boleynové, a proto přirozeně preferovala svou malou příbuznou princeznu Alžbětu, kterou nechala žít u královského dvora. Vláda královny Kateřiny Howardové ale po pouhém roce skončila. Přišlo se na nevěru, které se Kateřina dopustila se svým bratrancem Thomasem Culpeperem a ona i její milenec byli popraveni. Z krále se po zradě jeho milované manželky stal stařec. Proti všem očekáváním se ještě jednou oženil. Tentokrát si vzal mladou a vážnou dvojnásobnou protestantskou vdovu Kateřinu Paarovou. Marie a Kateřina Paarová spolu vycházely poměrně dobře, ale nikdy se vyloženě nespřátelily. Marie byla příliš zatvrzelou katoličkou neochotnou k žádnému kompromisu, co se víry týkalo. Jindřich VIII. zemřel 28. ledna 1547. Na trůn nastoupil Mariin devítiletý bratr Eduard VI.



6. Eduard VI. - Somerset, Nothumberland

Za vlády Eduarda VI. nebyla Marie příliš šťastná. Moc ve svých rukou místo malého krále měl jeho strýc Edward Seymour vévoda ze Somersetu. Eduard VI. byl vychováván v protestantské víře stejně jako Mariina mladší sestra Alžběta. Eduard VI. si tak proto rozuměl s Alžbětou lépe než s Marií. Marie byla zapřísáhlá katolička a nepodala se, ani když lord protektor (nejdříve vévoda ze Somersetu a později po Somersetově popravě vévoda z Nothumberlandu), bránil ve svobodném vyznávání její víry. Vzepřela se a ve své domácnosti nechala sloužit dál. Nothumberland se jí neodvážil nijak ublížit, protože byla velmi oblíbená mezi prostým lidem, jejím bratrancem byl císař Karel V. a v zemi pořád existovala poměrně silná katolická menšina. Katolictví se pořád ještě skrývalo pod povrchem a hrozilo, že opět vzplane a požár zachvátí celou zemi. Také se zdravím krále Eduarda to bylo velmi špatné. Proto nebylo velkým překvapením, když 6. ledna 1553 v pouhých patnácti letech zemřel. Vévoda z Nothumberlandu ho však na smrtelné posteli donutil změnit následnictví. Eduard VI. vydědil obě sestry ve prospěch své protestantské sestřenice lady Jane Greyové. Lady Jane Greyová byla velmi vzdělaná mladá dáma a hlavně se provdala za Nothumberlandova syna Guiliforda Dudleye. Eduardovu smrt Nothumberland Marii zatajil a královnou prohlásil Jane…



7. královna Marie - část první

Marie si však jen tak nenechala vzít svoje nároky na trůn. Prostý lid, který nenáviděl Nothumberlanda a ještě měl v paměti ubohou Mariinu matku Kateřinu Aragonskou, ji v tom podpořil. Marie se bez problému dostala do Londýna. Svou sestřenici Jane nechala i s manželem a Nothumberlandem uvěznit v Toweru. Nothumberland šel na popraviště téměř okamžitě, lady Jane byl dopřán asi ještě rok života. Marie se chystala na korunovaci, a pak se musela vyřešit otázka nejnaléhavější. Koho si vezme?Angličan to být nemůže, protože koho by si z přítomných šlechticů mohla vybrat?Komu koluje v žilách dost královská krev na to, aby se mohl oženit s královnou?Po válce Růží zůstalo totiž v Anglii poměrně málo šlechtických rodin, jejichž členové by byli hodni té cti. A to ještě Jindřich VII. a Jindřich VIII. nechávali své případné konkurenty na trůn zavírat na doživotí do vězení nebo rovnou popravit. Vždyť i Mariina milovaná vychovatelka z dětství, hraběnka ze Salisbury, byla popravena. A to jen proto, že její syn Reginald Pole, který měl po svých předcích z rodu Yorků nárok na trůn, uprchl z Anglie do Říma, kde se stal kardinálem. Za Mariiny vlády se kardinál Pole do Anglie vrátil a stal se jejím hlavním rádcem. Nakonec se Marie rozhodla, že se provdá za cizího prince. Stal se jím nakonec její příbuzný Filip Španělský. Byl to pochopitelně katolík a Angličané se obávali především toho, že přivede do Anglie proslulou španělskou inkvizici. Královna Marie však ani nepotřebovala Filipovu inkvizici. Sama nechávala upalovat spousty protestantů. Mezi nimi byl i arcibiskup z Canterbury Thomas Cramner, který kdysi zařizoval rozvod jejích rodičů. Nakonec jí byli zhnuseni i kati. Protože mnozí z protestantských knězů, které nechala upálit, mělo rodiny, které teď zůstaly bez prostředků. Mezi lidmi jí její neúprosné jednání vysloužilo přezdívku "Blood Mary" ("Krvavá Marie").



8. Královna Marie - část druhá

Marie se do svého manžela Filipa Španělského, za kterého se provdala 25. července 1554, k zbláznění zamilovala. Nevadilo jí, že její manžel je o hodně mladší než ona a že ona sama už nevypadá příliš přitažlivě. Nezapomínala, i přes svou zamilovanost, na svou a Filipovu bezpečnost. Už před jejím sňatkem s Filipem vypuklo takzvané "Wayetovo povstání",které zachvátilo Kent. Bylo potlačeno a hlavní vůdce Wayet popraven. Zároveň však položila hlavu na popravčí špalek i ubohá lady Jane Greyová, která zatím byla vězněna v Toweru. Ani její manžel nedopadl lépe. Velké nebezpečí hrozilo i Mariině sestře Alžbětě, která byla uvězněna v Toweru. Marie dokonce vážně uvažovala o tom, že ji nechá popravit. Filip Španělský jí to však rozmluvil. Měl na paměti své vlastní zájmy a přemýšlel o tom, že kdyby náhodou Marie zemřela bez potomků a Alžběta se stala anglickou královnou, mohl by se s ní oženit. Během jejich manželství se Marie dvakrát domnívala, že je těhotná. Pokaždé šlo o planý poplach. Protože, když u její "těhotenství" trvalo přes deset měsíců zjistilo se, že jde pouze o zhoubný nádor. Nešťastná Marie se ještě nechala manželem vtáhnout do války proti Francii, která skončila katastrofálně. Anglie v ní ztratila svou poslední francouzskou državu, město Calais. Byla z toho velmi nešťastná a dokonce chtěl, aby po její smrti vyřízli její srdce z těla. Prý v něj najdou vyryto slovo Calais. Dlouhý život už jí ostatně neočekával. Zemřela 17. listopadu 1558 v Londres nenáviděná vlastními lidmi a manželem, který jí pohrdal. Jediný přítel, kardinál Reginald Pole, zemřel pouze o několik hodin později než ona. Marie zemřela všemi opuštěná…



9. pozůstalí

Mariin manžel Filip Španělský se ještě dvakrát oženil a na ni nikdy moc nevzpomínal. Alžběta se stala slavnou anglickou královnou a Filip Španělský jí skutečně nabízel, že by se mohli vzít. Ona ho však odmítla. Do konce života se nikdy neprovdala a zůstala "Panenskou královnou".

Eva Taterová