Státní organizace

přemyslovských Čech



V západní Evropě byla státní organizace postavená na tzv. lenním systému. Ten byl složitou, několika stupňovou hierarchií, v jejímž čele stál suveréní panovník. Ostatní vyšší feudálové byli jeho vazaly nebo vazaly jiných seniorů, z jejichž vůle srželi léno. Z počátku se lenní smlouva týkala jen seniora a jeho vazala, a zanikala pouze smrtí. Až bpozději se rozšířily zvyklosti dědičnosti lén.
Vazal obdržel léno až po složení lenního slibu, což učinil v kleče s odkrytou hlavou. Pokud vazal neplnil závazky nebo se dopustil jiného nevhodného chování, mohl o léno přijít. Ovšem i senior měl povinnosti ke svým vazalům - kupříkladu povinnost obrany. V přemyslovském státě se objevily jen prvky lenního systému.

Namísto lenního systému byla hlavní oporou přemyslovských knížat tzv. hradská soustava, která spočívala v síti hradů. Část z nich byla postavena již v 10. století, proces byl ale završen až za vlády knížete Břetislava. Ke každému hradu patřil hradský odvod, tzv. kastelánie. Tento obvod měl poloměř asi 15 kilometrů a v málo osídlených oblastech byla dělící čara mezi dvěma kastelániemi střed lesů, který oba obvody odděloval. V čele kastelánie stál hradský spávce, kastelán (comes, prefectes, castellanus).
Kolem těchto hradů žilo specializované služebnictvo, které bylo vázáno povinností hrad zásobovat či na něm sloužit. Za to byla těmto lidem od knížete darována půda, na které směli hospodařit. Tento systém nazýváme tzv. služebnou organizací.Ke správním hradům se také vázaly daně a jiná břemena lidu.
Hrad (civitas) byl obklopen osadami - podhradím. Zde stávali dvorce velmožů a provinčních úředníků. Existovali ovšem i provincii bez civitates. potom byl jejich hlavním opěrným bodem hrad druhého řádu, knížecí dvorec, nebo kombinece obou.

Kasteláni patřili k zemské aristokracii, byli však jen úředníky zastávající funkci udělenou jim knížetem. Ten se snažil jednotlivé muže i rody neustále přemisťovat tak, aby nikde nevznikly žádné trvalejší vazby. Úděly tedy měly krátkodobý ráz (několik let) a nebyly dědičné.
K výkonným složkám místní hradské správy patřli tito úředníci: výběrčí - exactores, kati - tortores, biřici - precones a villici. Ve 12. a na počátku 13. století se objevují komorníci - cemerarii, správci - villici, lesníci - forestarii a beneficiáři. Dále zde jsou také celníci, kteří žili z cel, mináři a trhoví rychtáři.

Nela Trachtová