Přemyslovský dvůr




V době knížecí měl dvůr široké vymezení. K jeho jádru, které se nacházelo v Praze patřili členové vládnoucího rodu, knížecí důvěrníci a nejvyšší úředníci. K další skupině patřili provinční hodnostáři, služebníci, kaplani a bojovníci z doprovodu.
V 11. století v čele dvora stál tzv. comes palatinus, ten byl panovníkovým zástupcem a zároveň vojenským velitelem. Tento titul zanikl k roku 1113.
Za Soběslava patřil k předním vyznamenáním úřad stolníka, komorníka, nebo podkoního. Dále jsou známy tituly lovčí a mistr kuchyně (roku 1055 udělil Spytihněv tento titul svým mladším bratrům). Ti dohlíželi na lovecký lid (sokolníci, nadháněči, psaři), služebné pekaře a kuchaře. Také se objevuje funkce mečníka (ensifer, gladiator), která byla velmi prestižní.
Za Vladislava II. se objevuje jídlonoš (stolník) a číšník, lovčí si funkci dosud podržel, zanikl ovšem mistr kuchyně, je pravděpodobné, že splynul se stolníkem.
Volnou součástí pražského dvora jsou také dvory přemyslovských manželek.
Později se objevuje titul králova kancléře. Od druhé čtvrtiny 12. století zaujímá tento úřad probošt vyšehradské kapituly. Kancléř titulárně vedl panovníkovu kancelář, z počátku ji pravděpodobně i sám řídil, později se ale úkoly přenáší na píseře a protokoláře.
Králův komorník měl důležité funkce v soudnictví a zároveň stál v čele nižších komorníků. V jeho rukách se soustřeďovali příjmy pokut a soudních poplatků.
Ze starších obdobích byla také funkce králova maršálka. Váha tohoto úřadu ale postupně klesala. Původně stál maršálek v popředí ozbrojeného průvodu knížete a náležela mu starost o koně.

Ü dvora se dále objevovali královi důvěrníci, zástupci šlechtických rodů, biskup a další církevní hodnostáři, královnin fraucimor, služebnictvo a ozbrojený doprovod. O zábavu se starali pištci, šašci a kejklíři.

Nela Trachtová