Šlechta

v ranném středověku



V 9. a 10. stletí zesílily v Západní Evropě tendence šlechty k dědičnosti lén. U nás ale systém, ze kterého v okolní Evropě vznikla dědičná šlechta neexistoval, snad jen v náznacích. Muži ze zemské aristokracii tu nežili z přímého užívání velkých pozemků, ale z podílu na daních a důchodech.

Hlavním pilířem knížecí moci byla družina. "Věrní" knížete se uplatňovali ve veřejné správě, například jako kasteláni. Byli však často obměňováni, aby se zabránilo přílišnému zdomácnění na jedné půdě. Družina sloužila k udržení a rozšíření panovníkovy autority. Za odměnu za svojí službu byli družiníci zapojování do řízení a správy. Za Oldřicha a Břetislava se uskutečnila hluboká systémová přeměna družiny. Došlo k jejímu zmenšení a většímu připoutání k veřejné správě.
Ještě před polovinou 12. století se beneficia nevázala ke konkrétním lidem ani rodům. Přímá služba panovníkovi i zájem o soukromé vlastnictví formovaly českou šlechtu. Ta nepřestávala zaujímat jednotlivé úřady, nadále ovšem budovali své pozemkové základny. Od poloviny 12. století vlastně vznikli dvě vzájemně prolnuté skupiny šlechty. Vedle těch, co spatřovali budoucnost ve službě knížeti, se objevila nová pozemková šlechta. Od konce 11. století máme zprávy o pozemkových majetcích velmožů. Od poloviny 12. století se již objevují venkovská šlechtická sídla.

Ve 13. století nastal vzestup šlechty. Přestože již předtím měli někteří v držení rodové statky (patrimonia), bylo to jen nevelkého rozsahu. Postupně ale šlechta začala nabírat uživatelských práv nad půdou a lidmi. Mezníkem se stal rok 1189, kdy byla vydána Statuta knížete Kondráda Oty. Od poloviny 13. století si dávají názvy podle rodového sídla.
Mezi významné rody patřily například Vítkovci. Jejich zakladatelem byl Vítek z Prčice, který zastával vlivné úřady kastelánství v Kladsku a Práchni. Daslčí jsou Hrabišici, kteří sloužili knížeti a zároveň byli správci na Bílině. Dále Ronovci kteří byli kastelány na Žitavě a v Budyšíně. Z nich vznikli rody: páni z Lichtenburka, Ronova, Lipé a Dubé.Ze severních Čech pocházeli Markvartici, ze kterých vznikli rody: páni z Michalovic, Valdštejna, Vartemberka a ze Zviřetic. Ze severních a jihozápadních Čech byli Buzinci. Z nich povházeli Zajícové z Hazmburka, Zajícové z Valdeka, Šelmberkové, páni z Březince a Rožmitálu.
Sami předáci se obklopovali drzžinou a žili uprostřed malých dvorců.

Nela Trachtová